Do sídla Malfoyových přichází Smrtijedi na setkání se svým pánem Voldemortem. Severus Snape přináší cennou informaci o přesunu Harryho Pottera – chlapec bude přesunut z bezpečného úkrytu dříve, než uváděly zdroje z ministerstva (Řád vypustil falešnou informaci, protože ví, že ministerstvu se už nedá věřit). Lord Voldemort si půjčí od Luciuse Malfoye hůlku.

Harrymu Potterovi bude zanedlouho 17 let – a až se tak stane, přestanou fungovat ochranná kouzla, jež chrání dům Dursleyových. Proto ze Zobí ulice odchází už před jeho narozeninami jak Dursleyovi (aby byli v bezpečí před Voldemortem, který by je jistě rád využil jako páku proti Harrymu), tak i sám Harry – ti prvně zmínění s mnohem menším nadšením než ten druhý. O jeho strýce, tetu a bratrance Dudleyho, který je mu překvapivě vděčný za záchranu před mozkomory a změnil se, se postarají kouzelníci Dedalus Kopál a Hestie Jonesová, zatímco pro Harryho přichází znatelně větší skupina v čele s Alastorem Moodym. Kvůli infiltraci ministerstva Smrtijedy a nově vydaným nařízením Harry nemůže použít magický způsob cestování, navíc do dovršení sedmnáctin na sobě bude mít hlídáček (kouzlo, s nímž ministerstvo sleduje kouzelnou aktivitu nezletilých mimo školu), takže zbývá cesta pomocí testrálů, košťat a Siriusova kouzelného motocyklu. Pro zmatení případného nepřítele se šest Harryho přátel promění pomocí mnoholičného lektvaru na Harryho – sedm Harryů bude hlídat sedm strážců a pro ještě větší zmatení Harry poletí s tím nejmíň pravděpodobným (a schopným), s Hagridem na motorce.

Opatrnost se ukázala jako opodstatněná – Smrtijedi o přesunu vědí, ve vzduchu už na ně čekají. Rozdělí se, několik jich pronásleduje Hagridův motocykl, Hedviku zasáhne smrtící kletba. Avšak když v jednom Smrtijedovi Harry pozná Stana Silničku a jen ho odzbrojí, poznají, že je pravý Harry – a pak se na ně řítí sám lord Voldemort. Už vyslovuje kletbu – ale Harryho hůlka zareaguje sama: vyhledá ho a spustí sama od sebe– pro Harryho – neznámé kouzlo. To mu ušetří čas, takže stihne proniknout do ochranné zóny kolem domu rodiny Tonksové, kam měl s Hagridem namířeno. Odtud se přenášedlem dostanou do Doupěte, kde se mají všichni sejít. Nakonec se tam k Harryho úlevě také téměř všichni objeví – až na Mungunduse Fletchera, který zpanikařil, když je ihned začal pronásledovat Voldemort (protože letěl s Moodym), a přemístil se – a právě Moodyho, kterého se kvůli Fletcherově zbabělosti Vy-víte-komu podařilo zabít. Kromě toho chybí ještě jedna věc – Georgovo ucho, viníkem bylo Snapeovo Sectumsempra. Harryho rozpálí jizva jako už dlouho ne: v mysli vidí Voldemorta vylévajícího si vztek na nebohého Ollivendera, neboť mu poradil, že má použít jinou hůlku (aby zabránil problému se stejným jádrem) – a přitom je ta Luciusova zlomená.

Ačkoli je přípravy na svatbu Billa a Fleur (druhá svatba v krátkém sledu – před nedávnem se vzali i Lupin s Tonksovou) hodně zaměstnávají a paní Weasleyová je přímo účelně, a ne příliš nenápadně, rozhání, najdou si Harry, Hermiona a Ron čas na debatu. Ron i Hermiona jsou odhodlaní jít s Harrym a učinili pro to různá opatření. Ron nasadí ghúla, který ho bude zastupovat pod dojmem, že trpí kopřivkou a nemůže se vrátit zpátky do Bradavic. Hermiona pozměnila vzpomínky rodičům, kteří tak nevědí, že mají dceru, a odstěhovali se do Austrálie. Hermiona se snažila shromáždit co nejvíce informací o viteálech, dokonce získala knihy, které Brumbál odstranil z knihovny – po jeho pohřbu jednoduchým přivolávacím kouzlem z ředitelovy pracovny. Viteály se dají zničit jen samotným zničením schránky, ve které je část duše uložena – a taková mocná ochranná kouzla prolomí jenom málo věcí, baziliškův jed je jedním z nich.

V den Harryho sedmnáctých narozenin se zdá Harrymu sen o tom, že Voldemort hledá v zahraničí jakéhosi Gregoroviče. O oslavě narozenin přijde za Ronem, Hermionou a Harrym ministr kouzel Rufus Brousek s Brumbálovou závětí. Ten Ronovi odkázal zatemňovač, Hermioně knihu pohádek Bajky barda Beedleho a Harrymu Zlatonku z jeho prvního zápasu a Nebelvírův meč; to poslední jim ovšem nepředá, protože to prý patří Bradavicím. Brousek si myslí (a Harry s ním souhlasí), že Brumbál do Zlatonky něco schoval – má dotykovou paměť, a když se jí Harry dotkne, měla by ho poznat a otevřít se. Nic se nestane – ale Brousek ovšem neví, že Harry svou první Zlatonku chytil ústy. A taky když ministr odejde a Harry na ni dýchne, něco se stane – objeví se na ní nápis „Otevírám se na konci“. Na svatbě Harry potká Viktora Kruma, díky kterému si vzpomene, že Gregorovič je výrobce hůlek. Viktor si myslí, že Xenofilius Láskorád nosí přívěsek se znamením Grindewalda. Gellert Grindewald byl nejhroznější černokněžník všech dob (do doby, než se objevil Voldemort), protože však studoval v Kruvalu a se svou mocí a hrůzovládou působil jinde, v Británii není tak neslavně proslulý – co je proslulé, je především jeho souboj s Brumbálem, který ho porazil, a Grindewald od té doby hnije ve vězení. Harry se dále dozvídá od protivné Ronovy pratetičky Muriel šokující pověry o Brumbálovi: měl prý motáckou sestru, kterou věznili v domě v Godrikově Dole, kde bydleli stejně jako Potterovi. Ariana umřela mladá, a možná ji dokonce bývalý ředitel Bradavic sám zabil (jeho bratr Aberforth mu na pohřbu zlomil nos). Ale najednou se tam objeví patron Kingsleyho Pastorka – Smrtijedi přicházejí.

V nastávajícím chaosu, způsobeném zprávou a objevením maskovaných postav, se Hermiona s Harrym a Ronem přemístí do mudlovského Londýna. Když v zatuchlé kavárně přemýšlejí, co dál (s Harrym pod neviditelným pláštěm, neboť prozíravá Hermiona toho dne ráno do své korálové kabelky (zvětšovací kouzlo) přibalila i jeho batoh), objeví se tam náhle dva Smrtijedi a zaútočí. Zvítězí mladší skupina a Hermiona útočníkům (a nebohé servírce) vymaže paměť. Nechápou ovšem, jak je mohli Smrtijedi najít – Hermiona si myslí, že by Harry ještě mohl mít hlídáček –, a proto se vydají do Siriusova domu na Grimmauldově náměstí – i kdyby ho Harry pořád měl, tam na ně díky Fideliově zaklínadle může ze všech Smrtijedů jen Snape.

Po prohlídce Siriusova pokoje, který stejně jako všechny ostatní někdo (pravděpodobně Snape, i přes kouzla, co na něj nastražil Moody) prohledal už před ním, Harry uvidí cedulku na pokoji bratra jeho kmotra – pro něj velice důležitou cedulku. Siriusův bratr, který kdysi byl Smrtijedem, ale pak si to rozmyslel (a zemřel), se totiž jmenoval Regulus Arcturus Black – R.A.B. jako na falešném medailónku. Viteál v jeho pokoji sice nenajdou, ale Hermiona si najednou vzpomene, že v Grimmauldově náměstí 12 před dvěma lety byl – při úklidu domu se ho neúspěšně pokusili otevřít a pak ho vyhodili. Jejich jedinou nadějí je Krátura, který poklady svých milovaných pánů zachraňoval. Domácí skřítek přizná, že medailónek měl, ale ukradl mu ho Mungundus Fletcher; když byl Regulus Smrtijedem, Pán zla požadoval služby skřítka, Regulus mu půjčil Kráturu a Voldemort ho vzal s sebou do jeskyně, nechal ho vypít lektvar a vložil tam poté medailonek a nechal tam Kráturu zemřít. Jenže podcenil skřítčí magii, a protože pan Regulus chtěl, aby se Krátura vrátil domů, Krátura se vrátil domů, třebaže byl obklopen neživými a kouzelníci se z jeskyně přemístit nemohou. Jeho vylíčení příběhu Reguluse znepokojilo (a tehdy Regulus nejspíš změnil na Pána zla názor, ale to samozřejmě Kráturovi neřekl) a požádal skřítka, aby ho tam vzal znovu. Ale nenechal ho lektvar vypít, vypil ho sám a přikázal, aby Krátura vzal medailonek, vrátil se domů, nikomu z rodiny neřekl, co se stalo, a medailonek zničil. Ač však Krátura zkoušel všemožná kouzla, nepodařilo se mu poslední ze zmíněných příkazů splnit.

O tři dny později se na Grimmauldově náměstí objeví Lupin. Dozví se od něj, že jsou všichni ostatní víceméně v pořádku (Smrtijedi navíc nevěděli, že byl Harry zrovna v Doupěti (Brousek to nevyzradil ani při mučení) – současně vtrhli do všech domů Řádu, když se jim podařilo díky spojení s ministerstvem překonat ochranná kouzla); že byl převrat naprosto tichý a nikde se nepíše o Voldemortovi, který se tak snaží navodit ještě víc strachu a nejistoty a zažehnout jakýkoli odpor už třeba tím, že z „vyvoleného“ Harryho dělá podezřelého a hledaného kvůli Brumbálově smrti. Navíc byl zaveden registr čarodějů z mudlovských rodin – musí dokázat, že jsou nějak spříznění s čaroději, jinak je čeká trest za to, že prý magii někomu ukradli – a povinná školní docházka pro všechny, takže bude mít Pán zla všechny děti na jednom místě – ale jen ty s dobrou krví. Lupin jim nabídne svou pomoc s jejich misí od Brumbála, ale jeho přiznání, že Tonksová čeká dítě, čehož stejně jako svatby s ní Remus lituje, protože na ně přenese v prvním případě vlkodlačí geny, v druhém stud, a že je chce opustit, Harryho rozčílí. Pohádají se a Lupin odejde. Později toho dne se na Grimmauldově náměstí konečně objeví Krátura s Mungundusem, za kterým ho Harry poslal. Fletcher však už medailonek nemá – musel ho odevzdat, a navíc zadarmo. A to Dolores Umbridgeové…

Po měsíci plánování a pozorování vchodu na ministerstvo se Harry s Ronem a Hermionou (s pomocí mnoholičného lektvaru vypadající jako tři zaměstnanci) vydají za jednou z jejich nejméně oblíbených profesorek na jedno z pro ně nejnebezpečnějších míst, aby od Umbridgeové zjistili, kde medailonek má (kouzlem). Okolnosti je rozdělí, ale nakonec se jim podaří viteál získat – Dolores ho nosila na sobě jako důkaz své čistokrevnosti – a přitom pomoct utéct vyslýchaným „mudlovským šmejdům“. Jenže už – kvůli Moodyho oku, které Harry sebral ze dveří kanceláře té staré ropuchy, s jehož pomocí špehovala ostatní – se ví, že jsou na ministerstvu vetřelci a při přemisťování se jich chytne Smrtijed Yaxley a spatří tak Grimmauldovo náměstí. Hermioně se ho sice podaří setřást, když se přemisťují jinam, ale je jasné, že se za Kráturou do domu, který se jim stal skoro domovem, od té doby, co je měl domácí skřítek radši, vrátit nemohou (Yaxley pravděpodobně nyní může do Siriusova domu vstoupit).

Musí tedy žít ve stanu, přemisťovat se každou chvíli, jídlo se jim tedy neshání příliš snadno, což vede k prázdným žaludkům, špatným náladám a nesnesitelnému Ronovi. Tomu se navíc při přemisťování z ministerstva odštípl kus masa, takže je ještě nesnesitelnější, a když se k hladu ve stejnou chvíli přidá ještě doba, kdy je zrovna na řadě, aby nosil viteál… Nebelvírská trojice se totiž dohodla, že ho nemůžou nechat ležet ve stanu a budou ho nosit, ale musí se v tom střídat kvůli nežádoucím účinkům – Harry například nedokázal s přítomností viteálu na hrudi vyčarovat patrona, jizva ho sice nyní bolí neustále, ale s medailonkem na krku se intenzita spojení ještě stupňuje (ví, že Voldemort už našel Gregoroviče, vyzvěděl, že mu tu věc, po které lord Voldemort sám tolik touží, už dávno někdo ukradl; Voldemort ho zabil a teď téměř neustále myslí na onoho zloděje a pátrá po jeho identitě) a na Rona viteál působí obzvlášť zhoubně. Jednou se nedaleko jejich stanu utáboří jiní uprchlíci – dva skřeti a kouzelníci s nedostatečnými kouzelnickými předky (i s jejich spolužákem Deanem nebo otcem Tonksové Tedem). Z jejich rozhovoru se dozví, že Snape schoval Nebelvírův meč do trezoru u Gringottových – nebo co si spíš myslel, že je Nebelvírův meč, protože skřet Griphook tvrdí, že je to jasný padělek –, protože se mu ho pokusily ukrást nějaké děti z pracovny (Neville, Ginny a Lenka). Vytáhnou portrét Phiniase Nigulluse a ten jim prozradí, že Brumbál použil meč na zničení prstenu. Nebelvírův meč totiž vstřebává jenom to, co ho posílí, takže je nasáklý baziliškovým jedem. Brumbál určitě věděl, že Harrymu ministerstvo meč nedá, a tak udělal kopii. Ron z toho všeho není ovšem kdovíjak nadšený – na krku má zrovna viteál a v břiše jen kousek odporné šedé připálené štiky –, pohádá se s Harrym a nakonec se bez viteálu přemístí nenávratně pryč.

Nešťastná Hermiona a Harry se vydají do Godrikova Dolu, Harry tam chce hlavně kvůli svým rodičům a také Batyldě Bagshotové, která se kdysi přátelila s Brumbálovými a mohla by mu potvrdit, či vyvrátit, zda jsou ty šokující pomluvy o bývalém bradavickém řediteli pravda. Hermiona mu to tentokrát nevymlouvá, přestože si pořád myslí, že by s tím Voldemort mohl počítat, protože doufá, že by u Batyldy mohl být schován Nebelvírův meč. V Godrikově Dole, ve kterém kromě hrobu Potterových a Brumbálových našli rovněž Harryho dům, ponechaný v poničeném stavu kouzelníky úmyslně jako památka, potkají i scvrklou stařenku, zjevně Batyldu, která je pozná i přes mnoholičným lektvarem změněné podoby a pozve je dál. Harry s ní odejde nahoru do pokoje, kde snad meč schovává – ale místo zbraně ničící viteály se mu dostane útoku od dalšího viteálu. Nebyla to Batylda, kdo je poznal, ale celou dobu Nagini, co tam na ně čekal na Voldemortův příkaz – opravdu to byla past. Uvědomí svého pána, že tam Potter je, Voldemort se blíží… Naštěstí se tam objeví Hermiona a v poslední chvíli se jim podaří před Voldemortem uniknout. „Výlet“ Pána zla do Godrikova dolu ovšem nebyl zbytečný – na podlaze uvidí ležet fotografii (kterou Harry vzal z Batyldiny police a která mu upadla) toho zloděje z Gregorovičovy mysli, po němž pátral…

Harry zjišťuje, že při úniku z Godrikova dolu nejspíš jedno z Hermioniných kouzel zasáhlo jeho hůlku – je zlomená a nedá se opravit. Hermiona odtud vzala Brumbálův životopis od Rity Holoubkové Ze života a lží Albuse Brumbála a v něm objeví totožnost onoho Voldemortem hledaného zloděje. Je to člověk, se kterým se Brumbál kdysi přátelil a vyvíjel s ním plán na vládu nad mudly „pro větší dobro“ – Gellert Grindelwald... Seznámila je Batylda, byli to chvíli nejlepší přátelé – oba s bystrou myslí a nadaní –, avšak rozešli se navždy po Arianině smrti.

Jednou v noci na hlídce se před Harrym náhle zjeví patron stříbrné laně. Harry cítí, že v tom není žádná černá magie, a následuje laň až k jezírku, na jehož dně je ukryt – Nebelvírův meč. Harry se pro něj i v ledově studené zimní noci potopí, ale než ho může vytáhnout, viteál ho kolem krku začne škrtit. Utopil by se, nebýt jeho zachránce, který vytáhl z jezírka jeho, viteál i meč. Zachránce, který se pro Harryho obrovský šok ukáže být Ronem Weasleyem… Ten na Harryho naléhání neochotně probodne a zničí medailonek (který předtím Harry otevřel hadím jazykem) mečem. Po nepříliš příjemném znovushledání s Hermionou (neodpustila mu tak lehce jako Harry) jim Ron prozradí, jak je dokázal najít – pomocí zatemňovače. Chtěl se vrátit hned, jak se přemístil pryč, ale napadli ho lapkové (za pár galeonů chytají mudlovské šmejdy a záškoláky), a když jim konečně unikl (s jednou hůlkou navíc, kterou si přivlastní Harry, ačkoli se mu s ní nekouzlí příliš dobře), přemístil se docela daleko od jejich tábora a Harry s Hermionou už pak byli pryč. Bydlel tedy u Billa a Fleur a dozvěděl se tam například, že na Voldemortovo jména byla uvalena kletba, tabu – kdo ho vysloví, prolomí se jeho ochranná kouzla; tímto způsobem je našli tehdy v londýnské kavárně. Chtěl za Hermionou a Harrym jít, jenže nevěděl kam, až jednou – když Hermiona poprvé vyslovila nahlas jeho jméno – se zatemňovač rozzářil a nakonec ho dovedl za nimi.

Hermiona je ovšem stále na Rona naštvaná, a není tedy divu, když vyjádří potřebu navštívit Xenofiliuse Láskoráda, aby jim vysvětlil význam symbolu, jejž měl otec Lenky na sobě na Billově svatbě a na nějž pořád naráží (na hrobě v Godrikově Dolu, v dopisu Brumbála pro Grindewalda, nebo v samotných Bajkách barda Beedleho – když byl zatemňovač víc, než se zdálo, proč by nebylo i Hermionino dědictví?), že Ron s ní souhlasí a přehlasuje odmítavého Harryho. Nervózní Xenofilius jim vysvětlí, že ona značka je znamením pro relikvie smrti, jejichž základy leží v Příběhu tří bratří barda Beedleho. Relikvie jsou konkrétně tři mocné předměty – bezová hůlka, silnější než jakákoli jiná, kámen vzkříšení, který dokáže přivolat mrtvé zpět do světa živých, a nakonec neviditelný plášť, nestárnoucí a neslábnoucí, na rozdíl od jiných plášťů neviditelnosti. Vlastník všech relikvií se stává pánem Smrti. Jakmile jsou sami, Harry se porozhlédne po Lenčině pokoj a je mu jasné, že jejich kamarádka z Havraspáru už pěkně dlouho není doma, ačkoli její otec tvrdil opak. Ten teď přizná, že mu ji vzali za to, co psal (Jinotaj podporoval Harryho Pottera), avšak vrátili by mu ji snad, kdyby jim dal Harryho… K domu už dorazili dva Smrtijedi, kterým Láskorád vyzradil, že je Harry u něj, ale kamarádům se podaří utéct.

Hermiona si myslí, že proběhlá návštěva byla jen ztráta času, ale Harry má dojem, že všemu začíná rozumět. Je si jistý, že relikvie existují, dokonce že on jednu, ba snad dvě, už má – jeho neviditelný plášť přesně odpovídá Láskorádovu popisu a v Zlatonce je možná ukryt kámen vzkříšení (pravděpodobně prsten Gauntů) a Voldemort pravděpodobně pátrá po třetí z nich, přestože o relikviích smrti nemá tušení – jen málo kouzelníků o tom ví a věří tomu (a kdyby o tom věděl, určitě by se pokusil je získat, aby se stal pánem Smrti); o bezové hůlce ví, protože krvavá stopa její existence nejde smýt (lidé se zabíjejí, aby ji získali; prostě si myslí, že je to zvlášť mocná hůlka. Harry je relikviemi přímo posedlý, zatímco Ron s Hermionou jsou skeptičtí a zaměřují se na viteály. Poslech Potterovy hodinky (jediná rádiová stanice, která mluví o současných událostech pravdu) a zpráva, že Vy-víte-kdo se možná nachází v zahraničí, Harryho utvrdí v tom, že tam Voldemort hledá právě bezovou hůlku. Ale v rozrušení nazve Voldemorta právě tak – Voldemort – a ihned se tam objeví banda lapků, bohužel včetně odporného Fenrira Šedohřbeta, a zajme je.

Hermiona na Harryho použije žihadlové kouzlo, aby ho hned nepoznali, ale po chvíli ve společnosti též zajatého Deana Thomase a skřeta Griphooka lapkové poznají Hermionu a odtud není těžké příliš Harryho pravou identitu uhádnout. Zajatci jsou odvlečeni k Malfoyovým a Lucius Malfoy se svou švagrovou Belatrix Lestrangeovou se hádají o tu čest, kdo Pána zla zavolá, když tu si Belatrix všimne Nebelvírova meče, což ji velice rozruší. Nechá všechny až na Hermionu odvést do sklepa, kde se přidají k Lence a zhroucenému Ollivanderovi, a mučí ji, aby se dozvěděla, co ještě z jejího trezoru u Gringottových ukradli – poněvadž právě tam Snape Nebelvírův meč ukryl. Hermionina a následně Griphookova lež, že je tento meč jen kopie, ji uklidní a konečně může zavolat Pána zla. Ten (jak Harry skrz ohromnou bolest v jizvě ví) dorazil do Grindewaldovy cely a teď ho zabije – Grindewald bezovou hůlku už nemá –a vrací se rozzuřený zpět k Malfoyovým. Mezitím Harry v rozbitém zrcátku uviděl Brumbálovo oko, požádal o pomoc a o chvíli později se ve sklepení objevil Dobby a přemístil do bezpečí Lenku, Deana a pana Ollivandera. Kvůli hlasitým zvukům je přišel zkontrolovat Červíček, Harry s Ronem se ho pokusili přeprat, ale jeho stříbrná ruka škrtila Harryho. Až když mu chlapec připomněl, že mu zachránil život, Pettigrew ho pustil, jen aby za tu chvilku slabosti Voldemortem vyrobená ruka jeho samotného uškrtila… Jen málo okamžiků před zjevením Voldemorta zasáhne Dobby, způsobí rozruch, takže jsou Harry s Ronem schopní Hermionu a skřeta dostat do bezpečí a též se přemístit do Lasturové vily za Billem. Jenže z incidentu nakonec nevyvázli s relativně zdravou kůží – Belatrix před přemístěním vrhla po svobodném skřítkovi nůž a Dobby nyní v náruči svého osvoboditele, Harryho Pottera, umírá…

Pan Ollivander nedokáže spravit Harryho starou cesmínovou hůlku, ale myslí si, že mu teď patří ta Dracova, protože ji jako by nad Dracem vyhrál (vyrval mu ji z ruky, stejně tak Ron tu Červíčkovu). A stejným způsobem to bylo i u bezové hůlky, která přešla při porážce Grindewalda na jiného majitele – Brumbála… Harry ví, že bezová hůlka je v Brumbálově hrobce, a ví, že to ví i Voldemort. (Ten ji původně chtěl, aby překonal to spojení s jádry, ale kdo by netoužil po neporazitelné hůlce? To Ollivander mu prozradil zvěst, že ji měl Gregorovič.) Ale rozhodne se Voldemortovi v jeho počínání nijak nebránit – poslední události a žal z Harryho smyly veškerou posedlost – mají hledat viteály, ne relikvie. A tak se stane, že Harryho Voldemortovýma očima vidí Voldemorta sklánět se nad Brumbálovým tělem – a Pán zla konečně získal neporazitelnou hůlku…

Harry požádá Griphooka, jestli jim nepomůže vloupat se do trezoru Lestrangeových u Gringottových, kde je nejspíš ukrytý další viteál – proč by jinak tolik Belatrix vyšilovala a obávala se hněvu Pána zla, když si myslela, že v něm byli? Griphook souhlasí pod podmínkou, že mu pak dají Nebelvírův meč – protože je vyroben skřety, a skřetům tedy patří. Harry ví, že bez jeho pomoci se tam nedostanou a že Griphook nic jiného než meč nepřijme, souhlasí tedy, ale meč mu chce dát (což mu samozřejmě neprozradí) až po zničení všech viteálů. Po několika týdnech plánování se konečně přemístí před Děravý kotel: Hermiona s tváří Belatrix a její hůlkou – ukořistěnou též u Malfoyových Harrym –, Ron s pozměněnou podobou (zásoby mnoholičného lektvaru vystačily jen na Hermionu) a Harry ukrytý s Griphookem pod neviditelným pláštěm. V Příčné ulici bohužel narazí na Smrtijeda Traverse, skřeti navíc byli pravděpodobně varováni, že se někdo možná do trezoru madame Lestrangeové bude chtít dostat a že opravdová Belatrix o hůlku přišla (navíc ví moc dobře, kdo ji o ně připravil), a tak si Harry odškrtne použití další neodpustitelné kletby ze seznamu. Skřet Gringottových je pod kletbou Imperius dovede až k trezoru, hlídanému drakem, ale kamarádí slyší, že je pronásledují. Nakonec v trezoru Lestrangeových viteál, pohárek Helgy z Mrzimoru, opravdu najdou, ale Griphookovi se v chaosu podaří sebrat Nebelvírův meč – nikdy jim nevěřil – a přidat se ke skřetům. Zlodějům se podaří utéct jen díky drakovi, jehož osvobodí a na němž odletí pryč.

Sotva několik minut po tom, co z draka sesednou a můžou si konečně odpočinout, Harryho ďábelsky rozpálí jizva. Voldemort se už o krádeži pohárku dozvěděl (a všichni přítomní v místnosti za to pykají) a musí se nyní ujistit, že jeho ostatní viteály jsou v bezpečí – nejdříve se rozhodne zkontrolovat prsten, medailonek a viteál v Bradavicích až na konec, protože ten je nejbezpečněji ukryt, Harry ví, že Voldemort může být během několika hodin v Bradavicích, a když zjistí, že ostatní viteály jsou pryč, může ho přemístit bůhvíkam, rozhodne se tedy jednat ihned a společně s Ronem a Hermionou se přemístí do Prasinek.

Čekají tam na ně Smrtijedi, zachrání je však výčepní od Prasečí hlavy (přesvědčí je, že to on spustil poplach a že Potter tam není). Jejich zachráncem je Brumbálův bratr Aberforth – a nezachránil je poprvé: to on měl Siriusovo zrcátko do páru (koupil ho od Fletchera) a to on za nimi poslal Dobbyho. Chce Harrymu rozmluvit, aby se vydal do Bradavic, poněvadž je to tam velmi nebezpečné a vysoce střežené, a to, že plní misi, na kterou je poslal jeho bratr, se mu nezdá jako dost dobrý důvod, aby umírali. Albuse neuctívá jako většina ostatních lidí a taky jim vysvětlí proč. Jejich sestra Ariana nebyla moták, jednou na ni zaútočili dva mudlové a ublížili jí tolik, že už pak nechtěla kouzlit, ale kouzla z ní pak někdy neovladatelně tryskala sama – a jen Aberforth jako její oblíbenec jí byl schopen uklidnit. Otec se mudlům pomstil a byl za to uvězněn v Azkabanu – o důvodu, proč to udělal, pomlčel, neboť kdyby se někdo o Arianině stavu dozvěděl, zavřeli by ji navždy ke sv. Mungovi. Jednou Aberforth nebyl při záchvatu Ariany doma – a skončilo to smrtí Kendry. Albus se tedy rozhodl obětovat cestu kolem světa a chvíli se o rodinu staral dobře, avšak pak se objevil Grindewald a Albuse zajímaly relikvie a větší dobro víc než jeho nemocná sestra. Aberforth mu to jednou vyčetl, což naštvalo Grindewalda, poslal na Albusova mladšího bratra kletbu Cruciatus, pak je po sobě vrhali všichni – a někdo z nich Arianu zabil… Brumbál se trojici nakonec rozhodne pomoct a ukáže jim tajnou chodbu přímo z jeho pokoje do Bradavic, jedinou, jež není hlídaná.

Chodba ústní v Komnatě nejvyšší potřeby, kde na ně čeká mnoho členů Brumbálovy armády, kteří se tam schovávají před Smrtijedy, sourozenci Carrowovými, kteří tento rok v Bradavicích „vyučují“. Členové BA se snažili o odpor a odboj a v téhle době dostat trest nebylo drhnout kotlíky, ale být podroben kletbě Cruciatus. Neville mezitím povolal další starší a nepřítomné členy, takže se tam objeví mimo jiné dvojčata Weasleyovi, Dean a Lenka. Ta Harryho odvede do havraspárské věže, aby si tam prohlédl sochu Roweny z Havraspáru a repliku jejího dávno ztraceného diadému, který by se zdál vhodným kandidátem na Voldemortův další viteál – nebýt toho, že je ztracený už celá staletí. V havraspárské společenské místnosti na ně už ale čeká Alekta Carrowová a hned svému pánovi dá o poloze jeho nepřítele vědět. Zneškodní ji i jejího bratra, ale Voldemort ví, kde Harry je a vydává se k Bradavicím – ostatní skrýše už našel prázdné. Profesorka McGonagallová zburcuje ostatní učitele, s jejichž pomocí (samozřejmě až na Severuse Snapea, který zbaběle uprchl) chce zabezpečit hrad a Voldemorta na chvíli zdržet. Všichni studenti jsou evakuováni přes Arianin portrét – zůstávají jen ti zletilí, již chtějí bojovat – mezi ně patří i přišedší členové Fénixova řádu.

Zatímco se ostatní připravují na boj a o půlnoci také začínají bojovat s armádou Smrtijedů, Harry sám (Ron s Hermionou někam zmizeli) objeví identitu i polohu viteálu, a to s pomocí ducha havraspárské věže, Šedé dámy, která je rovněž dcerou Roweny z Havraspáru a moc dobře ví, co se s viteálem stalo, protože to ona ho matce ukradla – a schovala v albánských lesích. Svůj příběh vyprávěla i mladému Raddleovi, ten ho odtud určitě vyzvedl a tu noc, kdy šel požádat Brumbála o místo, ho na hradě ukryl. A Harry si uvědomí, že diadém viděl v Komnatě nejvyšší potřeby, když tam schovával svou učebnici lektvarů. Na cestě tam narazí na Rona a Hermionu s rukama plnýma baziliščích zubů (Rona totiž napadlo, aby měli, jak se zbavit zbývajících viteálů, sejít do Tajemné komnaty, dokázal dokonce napodobit hadí jazyk; Hermiona zničila pohárek Helgy z Mrzimoru). V komnatě hledají Rowenin diadém, avšak zaútočí na ně Malfoy s Crabbem a Goylem. Crabbe použije zložár, prokletý oheň, a nebelvírským kamarádům se sotva podaří vzít viteál a zachránit holý život sobě a Malfoyovi s Goylem – Crabbe umírá. Stejný osud ovšem potká i viteál – zložár je jednou z těch věcí, které ho dokáží zničit.

Společně s Fredem a Percym (smířil se s Weasleyovými) bojují proti Smrtijedům, kteří vnikli do hradu, své protivníky zneškodní, když vtom zeď kolem nich náhle vybuchne, všichni letí vzduchem a Fred na ně zírá nevidoucíma očima… Zlomení, Ron, Harry a Hermiona se probojují do Chroptící chýše, kde se nachází vedle Voldemorta i jeho poslední viteál – had Nagini je ovšem chráněn magickou klecí. Harry z pod neviditelného pláště sleduje, jak Voldemort pošle na Snapea, přivedeného na jeho rozkaz Malfoyem, svého hada, aby Snapea zabil, poněvadž dokud bude naživu, nebyla by bezová hůlka doopravdy Voldemortova (to Snape porazil jejího předchozího majitele). Jakmile Voldemort odejde, Harry přistoupí k umírajícímu a ten mu před smrtí věnuje své vzpomínky.

Voldemort se ozve ze Zapovězeného lesa – dal rozkaz svým Smrtijedům stáhnout se a požaduje, aby se mu Harry přišel do hodiny vzdát, jinak se poté do bitvy zapojí i on sám a potrestá každého, kdo chlapci s jizvou ve tvaru blesku na čele pomáhal… Při návratu do hradu Harry vidí, kolik lidí pro něj už umřelo – nejen Fred, ale na podlaze leží nehybně i Lupin a Tonksová … Harry chce žal utišit náhledem do cizích vzpomínek a v Brumbálově pracovně se ponoří do myslánky. Snapeovy vzpomínky ukazují, že jako dítě bydlel na stejném místě jako Harryho matka Lily, byla jeho jedinou opravdovou kamarádkou (a láskou) – do té osudné události, kdy jí nazval mudlovskou šmejdkou a ona se s ním přestala stýkat (pachtoval se se Smrtijedy). Severus ji ovšem stále velmi miloval, a tak když si Voldemort usmyslel, že Harry Potter je chlapec z věštby, Severus se vydal za Brumbálem a slíbil, že udělá cokoli, aby ji – je – ochránil. Jenže to nevyšlo a ředitel aspoň Snapea přesvědčil, aby kvůli Lily chránil jejího syna. Před začátkem Brumbálova posledního školního roku si ředitel pošetile navlékl na ruku Rojvolův prsten, Snapeovi se podařilo kletbu na nějaký čas míří uzavřít v jedné ruce, ale zbýval mu maximálně rok života; Brumbál ho požádal, aby ho, až nastane příležitost, zabil on místo Draca. Také mu prozradil jednu informaci, kterou měl Harrymu předat, až bude Voldemort chránit svého hada – že tehdy, když se Pán zla pokusil v Godrikově Dole Harryho zabít, odštěpila se další část jeho duše a usídlila se v – Harrym. To proto dokáže mluvit s hady a vidí do jeho mysli. Aby Voldemort zemřel, musí Harryho, jeho neplánovaný viteál, sám zabít. Než se šokovaný Harry vynoří, ještě zjistí, že to Snape jim předal na Brumbálův rozkaz meč a to on vnukl Mungundusovi nápad na sedm Potterů. Harry ví, že se musí obětovat, a jde do Zapovězeného lesa za Voldemortem. Odvahu k tomu, co musí udělat, mu dodají rodiče, Remus a Sirius – tohle byl ten konec z nápisu na Zlatonce. Při předstoupení před Voldemorta mu kámen vzkříšení vyklouzne z ruky. Voldemort zvedne hůlku, vytryskne z ní paprsek zeleného světla…

Harry se probudí na nějakém rozlehlém místě. Přestože tam je Brumbál, Harry sám prý není mrtvý. Brumbál si totiž myslí, že když si Voldemort vzal Harryho krev, přenesl na sebe Lilyinu ochranu – bude-li Voldemort živý, Harry nemůže umřít. Viteál v Harrym se ale zničil. Brumbál také přizná, že Harrymu všechno (hlavně o relikviích) neřekl najednou, protože se bál, že ho to bude lákat jako jeho samotného. Vysvětlí Harrymu, že jeho cesmínová hůlka získala znalosti od té Voldemortovy tu noc na hřbitově, to proto Harryho dokázala při převozu zachránit. A Harry si prý může vybrat, jestli bude pokračovat dál, nebo se vrátit zpět do bolesti – ale s velkou šancí, že už Voldemorta porazí navždy. Nesobecký Harry si samozřejmě vybere tu druhou možnost, probudí se opět v lese; Voldemort byl zřejmě rovněž chvíli v bezvědomí.

Narcisa Malfoyová, poslána, aby Harryho zkontrolovala, zalže kvůli svému synovi a tvrdí, že je Potter opravdu mrtvý. Zlomený Hagrid (kterého předtím do lesa odvlekly akromantule) Harryho nese zpět až k hradu, kde Voldemort všem zvěstuje tu zdrcující zprávu… Chce, aby se k němu přidali, avšak Neville se mu postaví, vytáhne z Moudrého klobouku Nebelvírův meč a už nechráněnému Naginimu usekne hlavu (Harry mu předtím prozradil, že je třeba hada zabít)… Strhne se bitka, při které jsou všichni Smrtijedi zneškodněni, nebo utečou – na pomoc ochráncům Bradavic se přidali kentauři, skřítci, testrálové, Klofan, Dráp a rodiče bojujících, přičemž posledního Voldemortova přívržence, Belatrix, zabije paní Weasleyová.

Harry se konečně ukáže, krouží okolo s Voldemortem a vysvětluje mu, v čem všem se mýlil – mimo jiné ve Snapeovi a v tom, že jeho zabitím se stal pánem bezové hůlky. Snape totiž Brumbála neporazil, to Draco Malfoy Brumbála tehdy odzbrojil – a pak Harry sebral Dracovi jeho hůlku. Takže by pánem bezové hůlky měl být on sám… To se potvrdí, když oba vyšlou současně svá kouzla a bezová odmítne zabít svého pána – místo toho se kletba odrazí a Voldemort padne mrtvý za zem. Nastane čas oslav a radostí, ale Harry jde za Brumbálovým portrétem a řekne mu, že ze tří relikvií si nechá jenom svůj plášť – kámen upustil a hledat ho nepůjde a hůlku, hůlku nebude potřebovat, protože bezová dokázala tu jeho cemínovou spravit. Když zemře přirozenou smrtí, moc bezové hůlky bude zlomena…

zpět