Kytice
autor: Karel Jaromír Erben
doba a místo děje: doba neznámá, dny důležité pro věřící (Štědrý den, Velký pátek), romantická místa (jezero, les, hřbitov, popraviště, peklo)
námět: vina a trest, vůle, narušení rodinných vztahů (matka a dítě – často dcera), milenecké vztahy, osud člověka, smrt, obraz dávných lidových představ, víra -> odpuštění
hlavní myšlenky: vina a trest (X pokárání, víra v Boha), kritika rodinných vztahů – matky, lidských vztahů,
bezmocnost člověka proti vyšší síle, nezvratnost smrti
způsob uspořádání: soubor 13 básní (Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně) - balady (vyjma Věštkyně)
typické znaky Erbenových balad:
baladická zkratka – dějová zkratka (to důležité se odehraje během okamžiku)
romantické prostředí, nadpřirozené bytosti, málo popisu
dějové dialogizované scény
chápání viny – spojuje ji s konkrétní osobou (vždy někdo vinen (i neúmyslně X porušil hranici lidských vztahů), nejvíce trestány matky), ta ji přijímá a nikdy se nebouří, nepřesouvá ji na společnost (X Mácha)
otázka současnosti – nenahlíží do budoucnosti
opakování motivů, magická číslovka 3, zvukomalebnost veršů
kompozice: promyšlená, předem rozvržené pořadí básní (tvoří dvojice)
Kytice, Věštkyně – uvozují sbírku, návaznost na lidovou slovesnost, netradiční, motiv vlasti
Kytice: aktuální láska k vlasti (děti – národ), Věštkyně: láska, budoucnost pro zem
Poklad, Dceřina kletba – porušení základního vztahu matka-dítě
Poklad: Na Velký pátek se otevírají brány k pokladům. Chudá vdova si myslí, že to Bůh jí poklad seslal, nechá své dítě v jeskyni (dvakrát!), aby mohla unést hodně stříbra a zlata, ale po příchodu domů zjistí, že se poklad proměnil v kamení a jeskyně se zavřela. Matka se celý rok modlí, aby jí bylo odpuštěno, a po roce syna v síni nachází (odpuštěno díky víře).
Dceřina kletba: rozhovor mezi matkou a dcerou, která zabila své dítě – z provinění viní matku a svůdce, chystá se oběsit
Svatební košile, Vrba (+ Lilie – přidána do druhého vydání) – přeměna člověka
Svatební košile: Dívce zemřeli příbuzní, milý se nevrací už tři roky. Rouhá se Panně Marii-> milenec-umrlec se vrátí, jde s ním, připraví ji o modlící knížky, růženec a křížek, milá je nakonec zachráněna modlením
Vrba: Matka je spojena s vrbou, ve dne je živá, v noci je její duše ve vrbě, takže lidské tělo je jako mrtvé. Její muž vyhledá čarodějnici, která mu to prozradí, a on pokácí vrbu, čímž zabije i manželku. Aby odčinil hříchy, poslechne vrbu a udělá pro dítě kolébku z jejího dřeva (bude ho kolébat matka), má zasadit proudí, aby syn mohl řezat píšťaly (promlouvat s matkou)
Lilie: mladá dívka zemře mladá, na žádost pohřbena v lese, promění se v lilii, zamiluje se do ní muž a přesadí ji k sobě na zahradu. Lilie v noci se mění v krásnou dívku, muž vystaví zeď, aby zabránil proniknout slunečním paprskům. Dívka si ho vezme a porodí mu syna. Pán je povolán do boje, jeho matka se má o jeho rodinu postarat, ale místo toho nechá zbořit zeď, Ze ženy je zvadlá lilie a syn mrtvý. Svou matku pán v závěru prokleje.
Polednice, Vodník – nadpřirozené bytosti zasahují do života lidí
Polednice: matka nestíhá uvařit, syn zlobí a nedá se uklidnit, zavolá na něj Polednici. Ta ovšem opravdu přijde, matka se ho snaží uchránit, drží ho tak pevně, až se udusí. (Za rouhání neúměrně potrestána smrtí dítěte.)
Vodník: střet dvou mateřských lásek
Zlatý kolovrat, Záhořovo lože – důraz na vinu a vykoupení
Zlatý kolovrat: Král narazí na krásnou přadlenu, chce si ji vzít za ženu a odmítá její nevlastní sestru. Ta Doru společně s matkou zabije, král se ožení s podvodnicí a netuší, že to není jeho vyvolená. Odjíždí, nevlastní sestra zatím vymění Dory končetiny a oči za zlatý kolovrat, přeslici a kužel. Kolovrat před králem vyjeví pravdu, král si pro pravou, starcem oživenou dívku jede, macechu s nevlastní sestrou stihne trest – to samé, co udělaly, toho se dočkaly.
Záhořovo lože: polemika s Máchou (shoda – příroda, poutník, noční krajina X rozdíl – pojetí času (M – je neúprosný X E – vítězství, člověk může odčinit hřích), vina společnosti (M) X Záhoř hřích může odčinit)
Otec upíše syna peklu a ten chce úpis získat zpět, proto se vydává do pekla. Po cestě potkává Záhoře, a Záhoř ho pouští dál (všechny ostatní kolemjdoucí zabil) pod podmínkou, že mu vylíčí, jak to v pekle vypadá. Poutník se po dlouhé době skutečně vrací, ďábel nechtěl přes veškerá mučení satanem (ten poutníkovi kvůli Bohu chtěl pomoci) úpis dát, ale Záhořova lože se bál tolik, že ho to přesvědčilo, je to v pekle ten nejkrutější trest a čeká na Záhoře. Záhoř dostane strach a poutník mu poradí, aby se kál, vezme jeho hůl se zářezy (vraždy) a zarazí ji do země. Vyroste jabloň, u které má klečet a prosit o odpuštění, dokud se nevrátí. Vrací se po 90 letech doprovázený synem (jabloň má na jaře krásná jablka) a Záhořovi je odpuštěno, oba umírají a promění se v bílé holubice.
Štědrý večer, Holoubek – láska a smrt
Štědrý večer: Hana a Marie o štědrém večeru prosekají led, aby viděly budoucnost: Hana se má provdat za Václava, Marie zemřít. Obojí se vyplní. (Člověk by měl o budoucnosti snít, ne ji znát.)
Holoubek: provinění a špatné svědomí. Mladá vdova se po měsíci znovu vdá, začne ji trápit svědomí (nad hrobem zpívá nesnesitelně holoubek) a ona skočí do vody.