Známý detektiv Sherlock Holmes je informován doktorem Jakubem Mortimerem o zvláštní smrti. Sir Charles Baskerville z bohaté rodiny z hrabství Devon pomáhal svými penězi, kde se dalo, a všichni ho měli rádi. Avšak i on věřil pověrám a prokletí jeho rodu, totiž že v močálu žije obrovský strašlivý pes a žádný Baskerville mu neunikne. I přesto se nedávno v noci k močálu přiblížil, ale něco ho tak vystrašilo, že se dal na zběsilý úprk a jeho srdce selhalo; na zemi kolem se našly obrovské psí stopy…

Tento případ upoutá Holmesovu pozornost, požádá tedy Mortimera, aby se za ním a za Watsonem zastavil i s Henrym Baskervillem, synovcem sira, protože on je jediný možný dědic celého Bakervillova mění i zámku a právě teď je v Londýně. Na návštěvě se detektivové dozví, že Henry dostal vzkaz – varování, aby se od močálu držel dál. Holmes také zjistí, že někdo sira Henryho sleduje, navíc mu zmizela bota. Nechce, aby byl Baskerville na zámku sám, a tak se tam s ním vydává Watson – Sherlocka bude informovat pomocí dopisů.

Na zámku Baskerville slouží pouze manželé Barrymorovi, v okolí však žije několik sousedů. Napjaté ovzduší neulehčuje Selden, šílený vrah, jenž utekl z vězení a nyní se pravděpodobně skrývá v mokřinách. Ze sousedů se siru Henrymu zalíbí sestra přírodovědce Stapletona, ta ho sice varuje, aby odjel pryč, ten se ale místo toho do ní zamiluje a chce si ji vzít, což však slečna Stapletonová odmítne. Doktor Watson tuší u Barrymorových nějaké pikle, a tak se rozhodne v noci Barrymora sledovat. Zjistí, že někomu v mokřadech dává signál, a posléze mu paní manželka přizná, že je sestrou Seldena a v noci mu nosí jídlo. Watson s baronetem se jej rozhodnou chytit, sira Henryho vystraší zvuky vycházející z močálu a Selden uprchne. Watson ale ve svitu měsíce spatří jiného muže…

Záhada se začne rozplétat po Barrymorově informaci, že sir Charles spálil dopis a v posledním čitelném útržku v něm se dalo přečíst, že měl ten den, v dobu, kdy zemřel, být u močálu. Mortimer vypátrá, kdo se za podepsanými iniciálami – L. L. – skrývá. Než jde Lauru Lyonsovou Watson navštívit, Barrymore mu řekne, že ten člověk, co ho v noci viděl u močálu, žije v kamenných chýších a o všechno se mu stará malý chlapec. Paní Lyonsová přizná, že opravdu dopis psala, potřebovala totiž peníze na rozvod, ale na schůzku s Baskervillem nakonec nepřišla, protože už jí mezitím pomohl někdo jiný. Cestou zpět Watson narazí na jejího otce a díky jeho vychloubání se dozví více o malém chlapci a sleduje ho až k cizincovu příbytku. Jaké je jeho překvapení, když zjistí, že tím cizincem je samotný Sherlock Holmes! Ten nechtěl, aby někdo věděl, že se sám věnuje vyšetřování, a tak se usadil tady. A zjistil pár velice zajímavých věcí – třeba že Stapletonovi jsou ve skutečnosti manželé. Detektiv se domnívá, že výstraha pro Henryho přišla od ní a že její manžel je viník toho všeho. Ten navíc velice důvěrně zná paní Lyonsovou. V tu chvíli však uslyší hrozný výkřik – oběť psa… Vydají se za zvukem, ale je už pozdě – mrtvola v Henryho šatek se zřítila při útěku ze srázu. Sir Henry to ale není – tělo patří Seldenovi, jemuž Barrymore dal Henryho oblečení.

Sherlock přichází na důvod, proč Stapleton usiluje o smrt Baskervillů – má výraznou podobu s Hugem Baskervillem, kterého jako prvního pronásledoval pes, a jako Baskerville – je to syn mladšího bratra sira Charlese, o kterém si všichni mysleli, že zemřel bez dětí – má tedy nárok a zálusk na dědictví. A už má i plán, jak Stapletona usvědčit: Watson a baron jsou pozváni ke Stapletonovým na večeři, ale Watson s Holmesem předstírá, že už odjel, a tak se tam nepříliš šťastný Henry vydává sám, a vrátit se má dokonce pěšky přes bažinu. Holmes s Watsonem zatím od Laury Lyonsové vyzvěděli – když ji řekli, že je její nápadník ženatý, bylo po odporu – že to Stapleton ji přivedl k napsání dopisu a pak také ke zrušení schůzky; a společně s detektivem Lestradem se vydávají do bažin a čekají až oběť-Henry vyjde ven. Jenže se žene mlha. Vyděšený Henry už jde kolem, když tu náhle proběhne obrovský ďábelský netvor se svítícíma očima... Pes baskervillský je už Henrymu za patami, naštěstí ho na poslední chvíli revolverem zabije Holmes. Zjišťují, že ten pes svítil jen proto, že byl natřený fosforem – jinak to byl obyčejný (až na svou velikost a zuřivost) a živý pes, který potřeboval pach své oběti (byl to Stapleton, kdo Henryho v Londýně sledoval a kdo mu právě proto ukradl botu), žádná nestvůra.

Vrátí se ke Stapletonovým, ale viník už přirozeně uprchl. Najdou tam jen jeho ženu, přivázanou a týranou. Zrazená manželka je vede skrz močál tam, kde se může Stapleton Baskerville schovávat. Vedou je stopy, avšak najednou mizí – krutý vrah asi v rychlosti někde zapadl. Najdou jen klec toho obrovského monstra. A tak je učiněn konec hrůzy té legendy a sir Henry může konečně spokojeně spát…

zpět