překlad: Viola Lyčková
počet stran: 314
O více než dva roky, které strávil s otcem brázděním oblohy, starší Snítek se ocitá v ulicích Dolního Města. Je to zanedbané místo, špinavé a zaostalé, voda je tak znečištěná, že se nedá pít. A to všechno proto, že chudí obyvatelé nedělají nic jiného, než vyrábí řetězy, které na místě mají udržet vznášející obří balvan ukotvený k zemi. Na něm vyrostlo město Svatý Frax, místo vzdělanosti, kde žijí a zkoumají různé jevy nejchytřejší z nejchytřejších akademiků. Kámen totiž pořád roste a jediný řetěz – kotevní – by ho už dávno neudržel. I tak ovšem Svatému Fraxu stále hrozí, že se utrhne a vznese se i s nebohými akademiky do nebe.
Snítek v obchodě se zvířaty potká jeho střežníka – v kleci. Střežník žádá, aby ho chlapec osvobodil, avšak Snítek to udělá, až mu pták poví příběh o původu nebezpečí, které Fraxu hrozí. Svatý Frax kdysi držel pouze kotevní řetěz, balvan zatěžovala nesmírně vzácná a zvláštní látka – bleskofrax, esence blesku, která vzniká při Velebouři, když blesk uhodí do země Soumračných lesů. Bleskofrax není na světle o nic těžší než písek, ale v naprosté tmě je tak těžký, že Svatý Frax udržuje na místě. Před dvaceti lety se jednomu z učedníků, Vilnixovi Pompolniusovi po esenci blesku a po její moci zachtělo, část látky ukradl a prováděl s ní pokusy – jenomže ať se snažil sebevíc, skrytou sílu nedokázal objevit. Až když už dostal vztek a ve světle soumraku jeden krystal rozdrtil, vznikla z toho jiná látka – začal jí říkat fraxprach –, která dokáže vyčistit sebešpinavější vodu. V té době se měl vydat za lovem Velebouře a bleskofraxu nejnadanější člen akademie Quintinius Verginix (Snítkův otec), protože jak balvan roste, zásoba bleskofraxu nestačí a je třeba další. Vilnix akademikům ukázal, co fraxprach dovede a že není třeba se vydávat pro bleskofrax když mohou novými řetězy upevnit balvan pevněji (navíc když se už několik let žádná výprava nevrátila a není moc pravděpodobné, že to tentokrát bude jiné) – a s fraxprachem nebude případné znečištění problém. Chamtivý Vilnix Pompolnius se tehdy stal arciakademikem, výprava za bleskofraxem byla zrušena (a z Quintiniuse se stal Mračný vlk) a arciakademik od té doby ubírá zásoby bleskofraxu, aby přišel na to, jak fraxprach vlastně vytvořil. Avšak zatím záhadu výroby fraxprachu neobjasnil on ani nikdo jiný. V dnešní době se na černém trhu spousta bleskofraxu prodává, zoufalí, po čisté vodě, toužící lidé zkoušejí všelijakými způsoby fraxprach vytvořit – ale výsledek je vždy stejný: krystal vybuchne a s ním i pošetilec, který do něj praštil. Vilnixovi už zásoby jeho jediné várky dochází, stejně jako zásoby bleskofraxu, které zatěžkávají Svatý Frax. Město se jistě řítí do záhuby a balvan zanedlouho odletí…
Na další výpravě je na lodi Bouřlivákovi spoustu železovicového dřeva za (díky Snítkovi) dobrou cenu. Jenže také „díky“ Snítkově chybě nakonec musí celý náklad shodit, aby loď nespadla. Do Dolního Města se tak dostávají s prázdnou, z čehož nemá Kobylinda radost. Je to chamtivá opeřená baba, která se živí obchodem s létajícími piráty. Z výdělku nákladu vždy dostane největší podíl, vlastní Bouřliváka – Mračný vlk na opravy nemá a už tak dost Kobylindě dluží. Prý už nikdy s Bouřlivákem nevzlétne – pokud neudělá, co mu řekne: a to při blížící Velebouři získat bleskofrax. Mračný vlk odmítá, o opaku ho přesvědčí až příchod jeho tehdejšího profesora z akademie, profesora světla. Kapitán tedy souhlasí, a to i s tím, že na palubě bude i zmíněný profesor světla, který bleskofraxu rozumí. Snítek ale má pro jeho vlastní dobro zůstat tady. Je proto naštvaný a přizná jednomu členu (se zrádnými tendencemi), že je syn kapitána. Mračný vlk to totiž nikomu neřekl, aby toho nemohli využít. Fiškus Filuta se chopí příležitosti a pomůže se Snítkovi propašovat zpátky na palubu. A cesta Bouřliváka, v jehož jedné kajutě je bez otcovo vědomí i Snítek, za bouří může začít…
Velebouře loď dohání a Mračnému vlkovi se podaří udržet Bouřliváka ve středu bouře. Zanedlouho budou v Soumračných lesích. Snítek zatím vyslechne Fiškuse, který říká jeho zrádcovskému kamarádovi, jak se Mračný vlk vzdá, když budou vyhrožovat smrtí jeho syna. Pokusí se utéct, ale Fiškus ho chytí. Rozhodne se o vzpouru už nyní (chce bleskofrax prodat kupcům za draho), když ostatní členové posádky jsou zaměstnaní udržením lodi v kurzu. Ploskohlav, který je s Fiškusem, je zabit, avšak Filuta Mračnému vlkovi ukáže jeho syna. Ten má opravdu Snítka rád, vzdá se, ale jeho bručivěd Bubla zrádce zabije a vzpoura je potlačena. Loď se však v neustálém zmatku stala neovladatelnou a kapitán všem rozkáže, aby vyskočili – zatímco on sám s Bouřlivákem zůstává v lodi zmítané bouří.
Snítek dopadne do Soumračných lesů a vidí vznik bleskofraxu. Musí se k němu dostat, jenže Soumračné lesy jsou opojné a zrádné, vyvolávají divné myšlenky a halucinace, člověk po chvíli zapomene, proč tam vlastně přišel, a nemůže zemřít, ať už tam bloumá jak dlouho a s jakkoli vážným zraněním. To poslední způsobilo, že se Snítek setká s profesorem světla, ačkoli ten má krk úplně ve špatném úhlu. Setkávají se sice i se zbytkem posádky, jenže bleskofrax zatím se už zaryl do země a nemají ho jak získat. Skupina předá velení kapitánu Snítkovi, ten všechny přiváže k sobě, aby nezabloudili a nepodlehli vábení lesa, jenže to příliš nepomůže a na okraj Soumračných lesů dorazí bez dvou členů, kteří zaběhli do lesa – Tema Bárečníka a Poruba Šroubohuba. Tím však problémy nekončí. Mezi Soumračnými lesy a Dolním Městem se rozprostírá nehostinný Močál…
Na kraji Močálu na ně už čeká Prstořez Poberta – akademik, který se taktéž vydal kdysi pro bleskofrax, ale havaroval v Močálu, kde už zůstal, a zbláznil se. Nyní, jak už jeho přízvisko napovídá, zabije každého nebohého tvora, co se ze Soumračných lesů dostane a chce přes Močál převést, a uřízne mu prsty na nohou, na kterých se usazují částečky bleskofraxu. Tímto ne zrovna ohleduplným způsobem už nasbíral celou truhlu bleskofraxu. A na kraji Soumračných lesů už čekají další prsty…
Profesor světla se rozhodne s ostatními opustit Soumračné lesy, třebaže to bude znamenat jeho smrt. Zatím ovšem přežívá, a na vnitřní zranění způsobené taktéž seskokem z lodi umírá bručivěd Bubla. Ostatní (Snítek podpírající slabého profesora, Kamenovod a dubový skřítek Pichlák) se nechají Pobertou vést Močálem, přestože mu nevěří. Zamaskovaný Poberta se Snítkovi ztratí z dohledu a podřízne vyčerpaného Pichláka. Snítek si toho všimne, když už s profesorem dorazil k vraku létající lodi. Jde na pomoc Kamenovodovi a Pobertu zabije. Jakmile zraněnému Kamenovodovi pomůže do lodi, profesor si ho zavolá k sobě. Umírá a musí mu říct důležitou věc – konečně mu došlo, jak bezpečně vyrábět fraxprach – pouze za pravého soumraku. Navíc ve vraku objevil Pobertovu truhlici s bleskofraxem, a tak se Snítek přece jen může na Svatý Frax vrátit jako hrdina a zachránce. Profesor zemře.
Z Kamenovoda se vyklube dívka, a dokonce hudrmanice, nedospělá –promeškala rituál, protože ji unesli otrokáři a Mračný vlk jí koupil a zachránil; jmenuje se Maugin. Společně opraví Pobertovu létající loď a odvezou bleskofrax do Dolního Města. Snítek se dohodne se starou Kobylindou, že mu smaže všechny dluhy, dá mu novou loď (Tanečnice) a zaplatí mu novou posádku. Na oplátku jí prozradí tajemství výroby fraxprachu.
Na Svatém Fraxu se setká s profesorem temnoty, kterému sdělí, jak fraxprach vyrobit. Ten je dovede do srdce kamene, kam bleskofrax uloží – rovnováha je obnovena a další řetězy, jejichž výroba znečišťovala řeku Krajici, k ničemu. Vilnix Pompolnius umírá (a ne nešťastnou náhodou), profesor se stane novým arciakademikem a nechá každý den na Snítkovu počest přesně v okamžik soumraku vyzvánět zvony. Snítek totiž po Dolním Městě rozházel obálky s drobnými krystalky bleskofraxu a návodu na jeho použití – Kobylinda ani nikdo jiný už nebude moci obchodovat s vodou. A Snítek sám – ještě dříve než Kobylindě došlo, že ji podvedl – odlétá s Maugin a svou novou posádkou na Tanečnici pryč. Objeví se u něj střežník a společně se vydávají po obloze hledat Snítkova otce, stále uvězněného ve Velebouři…