Utrpení mladého Werthera
autor: J. W. Goethe
doba a místo děje: německé městečko, Wahlheim (fiktivní vesnice), příroda – studánka, lípy, fara (ořechy); začátek května 1771 – prosinec 1772 (Štědrý den)
námět: nešťastná láska, pohled na sebevraždu, oslava přírody
charakteristika hlavních postav:
Werther: mladý umělec – malíř, úředník (nespokojený), představitel střední vrstvy, snílek, lidomil (ochotný pomáhat slabším, chudým) svobodomyslný, citlivý, emotivní, hrdý, výřečný, vášnivý, prosazuje své názory, umí kritizovat, sebevražda je podle něj hrdinství
Charlotta (Lotta): krásná mladá dívka ze střední třídy, její otec je správce, obětavá, dobrosrdečná, čestná (slib daný Albertovi dodržuje), chytrá, laskavá, věrná, věřící
Albert: mladý úředník (nespokojený), čestný, věřící, tolerantní, miluje Lottu, vše řeší racionálně, sebevraždu odsuzuje (zbabělost)
modelové chování – buduje kariéru, zakládá rodinu
slečna B.: upřímná, kladná postava, Wertherovi připomíná Lottu, z vyšší vrstvy
vyslanec: záporná postava, nerozumí si s Wertherem
hrabě: moudrý, porozumění s Wertherem
stručný děj: Mladý umělec Werther se po jisté nepříjemnosti s ženou, jejíž sestra se mu však líbila, rozhodne odejít na venkov a opustit přátele včetně jeho nejlepšího přítele Viléma. Jemu také píše dopisy o tom, co se děje. Z počátku je Wahlheimem (nikoli však městečkem), přírodou a samotou okouzlen, ale později ho začne zajímat krása jenom jedné jediné bytosti – Charlotty S., milé dcery knížecího úředníka. S ní se potká poprvé při taneční zábavě a ihned se do ní zamiluje. Lotta se od smrti své matky stará o své mladší sourozence, s Wertherem – který ji začne navštěvovat téměř každý den – si velmi rozumí, je však zasnoubená se spořádaným Albertem. Dny blaha skončí s návratem Alberta a uvědoměním si, že Lotta nikdy nebude jeho. Po jisté době se šíleně zamilovaný Werther rozhodne na radu Viléma odejít do práce k vyslancovi, který se mu ale jako člověk vůbec nezamlouvá. Přestože se tam Werther seznámí s jistou slečnou z B…, která mu připomíná Lottu, kvůli neshodám s vyslancem se po necelém roce rozhodne opustit práci. Chvíli žije u jeho přítele knížete, ale pak se vrací zpátky do Wahlheimu, kde žije, nyní už vdaná, Lotta. Wertherovi časem záleží už jen na Lottě a zároveň se čím dál víc propadá do zoufalství. Jeho utrpení pořád roste, až se Werther rozhodne ukončit život. Tomu přidá i Lotta, která kvůli pověsti a manželovi chce, aby už ji Werther tak často nenavštěvoval. Ten ji přesto navštíví ještě před Štědrým dnem – chce se s ní rozloučit. Předčítá jí jeho vlastní překlad několika zpěvů Ossianových, při kterých jí – rozrušen – políbí. Lotta, ačkoli ho možná také miluje, to neschvaluje. Werther jí doma napíše několik dopisů na rozloučenou a nechá sluhu poslat pro Albertovy zbraně. Ten mu je pošle a o půlnoci se Werther smrtelně střelí, aby ukončil své utrpení. Na své přání je pohřben u dvou líp, daleko od spořádaných křesťanů.
hlavní myšlenky: kritika soudobé společnosti (stereotyp, nedodržování tradic, nedostatek odvahy obhájit svůj názor, rozdělení do společenských tříd – brání přátelství, lásce)
oslava přírody (člověk se v ní cítí svobodně) X město (pokrytecké, nepřátelské)
obhajoba sebevraždy, smysl života
rozdělení díla na části: II. části
dějová linie: jedna
spojení děje s hlavní postavou: Děj je spjat s hlavní postavou (dopisy), výjimečně se v ní hlavní postava – Werther nevyskytuje (vydavatel čtenáři, W. pohřeb)
vztah autora k dílu: autor stojí nad dílem, především ich-forma (er-forma – vydavatel čtenáři)
řazení děje: chronologicky
způsob uspořádání: román psaný v dopisech
poměr mezi řečí autorskou a řečí postav: Nad řečí postav převažuje Wertherův popis (hlavně citů)
využití slohových postupů: vyprávěcí, informační, úvahový
slovní zásoba: spisovná, expresivní, knižní slova; básnické prostředky, archaismy, citoslovce, infinitivy, hojně přídavná jména, citoslovce, částice
skladba: dlouhá souvětí X větné ekvivalenty, zvolací, rozkazovací věty, použití pomlček
znaky preromantismu:
typická postava preromantismu – Werther je idealista, nezkušený, svobodomyslný, miluje přírodu, v četbě se vrací k antické literatuře
citový prožitek – vše vnímá intenzivněv
návrat k přírodě
tajuplnost (příroda, život Werthera, city Lotty k Wertherovi)
protiklady – Werther X Albert, hrabě X vyslanec
návrat k minulosti, lidovým tradicím