Zahradní slavnost
autor: Václav Havel
doba a místo děje: byt Pludků, zahradní slavnost, kancelář Zahajovačské služby; pravděpodobně Československo v 60. letech v době totality (doba vydání díla)
námět: dosažení společenského vzestupu pomocí ovládnutí obsahově prázdných frází za cenu ztráty identity; totalitní systém
charakteristika hlavních postav:
Bez propracované psychologie – nevěrohodné nesmyslné chování (typické pro absurdní drama)
Hugo Pludek: bystrý, důvtipný, schopný mladík, vášnivý šachista, využívá poznatků k zisku moci, bez vnímání mravních důsledků -> antihrdina, sebestředný, ztratí identitu
Petr Pludek: Hugův bratr, „buržoazní intelektuál“, tichý, nosí brýle, černá ovce rodiny, rodiče se za něj stydí, jde si za svým (studium mikrobiologie, láska s Amálkou), nenechá se ovlivnit
Oldřich a Božena Pludkovi: jejich rodiče, střední vrstva, typičtí maloměšťané, nechtějí vyčnívat, ale touží po úspěchu
Ferda Plzák: zahajovač, mladý, „lidový“ přístup
Amálka: dcera domovníka, nosí telegramy, miluje Petra
stručný děj: Pludek zařídí pro svého syna setkání s vlivným náměstkem Kalabisem ohledně jeho budoucnosti, Kalabis ovšem nedorazí, takže se za ním Hugo Pludek vydává na zahradní slavnost Likvidačního úřadu.
Kalabis tam není, místo toho Hugo vyslechne bezobsažné frázemi přeplněné nesmyslné rozhovory mezi likvidačními úředníky a zahajovačem Ferdou Plzákem. Tento způsob řeči si osvojí a stává se pánem situace – rozhodne, ačkoli vlastně v Likvidačním úřadě nepracuje, že Zahajovačská služba je přežitkem minulosti a musí se zlikvidovat.
Hugo jde navštívit ředitele Zahajovačské služby a následně zahájí také likvidaci Likvidačního úřadu.
O tom, že byl pověřen vedením těchto likvidací, a dokonce vybudováním nové instituce (ústřední komise pro zahajování a likvidování) se jeho rodiče dozvídají z telegramů od Kalabise, přinesených Amálkou. Hugo jde do bytu Pludků, chce si totiž popovídat s tím úspěšným Hugem Pludkem, a vůbec netuší, že je jím on sám (ztratil identitu). Nepoznávají ho ani rodiče. Amálka jim oznámí, že se Petr nastěhuje k ní a bude studovat mikrobiologii, chtějí se vzít a odcházejí. Hru ukončuje zahajovač Plzák.
hlavní myšlenky:
kritika společnosti – přihlouplosti, omezenosti, prázdného opakování a přizpůsobivosti (bez vlastního názoru), neschopnost se domluvit a naslouchat
kritika totalitního systému (strach uvažovat a lišit se, jen opakovat naučené fráze)
krize mezilidských vztahů, degenerace jazyka, otázka lidské identity (vzestup jen za cenu její ztráty)
rozdělení díla na části: 4 dějství
řazení děje: chronologicky
způsob uspořádání: absurdní drama
poměr mezi řečí autorskou a řečí postav: dialog + scénické poznámky
JAZYK:
funkce nedorozumění
spisovný i nespisovný (Plzák), degenerovaný (zkomoleniny, odchylky od větné stavby (atrakce), nesmyslná rčení, prázdné fráze), vulgarismy, slovenština, germanismy
skladba: otázky, zvolací věty, apoziopeze